Jo, teoreticky zmáknutý to máme asi všichni...

Poučit se z chyb, po každé ráně se zvednout a jít dál, nebát se a jít do všeho čelem, zachovat nadhled a nenechat se otrávit, každou výzvu přijmout a překonat.....

Jo, kdyby to šlo tak pěkně po časové ose, jak to máte teď.....pěkně v řadě,  úkol, řešení, výsledek, výhra nebo poučení, další level, jedeme dál....

Ale život je klikatej, někdy se daří a optimismus jen kape, pak se toho seběhne víc najednou, hapruje zdraví, práce, vztahy a chce to velkou sílu se zas vyhrabat......a všechny teoretický přručky jsou naprd.....člověk musí chtít sám....

Ale na druhou stranu, když se někomu podaří ustát nějakej obzvlášť vydařenej karambol, tak ho to opravdu posune dál.....co nezabije, to posílí.....

Re: Jo, teoreticky zmáknutý to máme asi všichni...

Strach ma velke oci

A my mame vzdycky strach z neznameho. Nase fantazie si maluje nezname situace daleko horsi, nez ve skutecnosti jsou a budou. Az kdyz si tu konkretni situaci osahame, tak zjistime, ze to neni takova hruza a prohra, jak to vypada. Clovek zvladne spoustu veci, jenom si to nedokaze predstavit, pokud tomu nemusi celit.

Ve Vašem věku

jsem byl také plný síly a optimismu.