Říká se, že krása je pomíjivá. Já jsem spíš toho, že je relativní. To co jeden považuje za krásné, může být pro jiného odpudivé. Co je to vlastně krása?
V dnešním světě se nám miliony reklam snaží zúžit krásu ženy do určitého ideálu. Má být štíhlá, má mít pevné tělo, krásný (nalíčený) obličej a pečlivě upravené vlasy. Je to ale na světě to nejdůležitější?
Obecně vzato, vizualizace je v moderní době úplně na jiné úrovni, než byla kdykoliv předtím. 3D obraz, virtuální realita, dokonalé rozlišení fotografií a mnoho programů, které umí zakrýt každou vadu. Dále také oblečení, které umí vyzdvihnout cokoli si člověk zamane a naopak zakryje to, co být vidět nemá.
Na jednu stranu to znamená, že je na světě daleko více "krásy", na druhou stranu z toho vyplývá, že se každý zaměřuje daleko více na vizuální stránku krásy a vnitřní krása tak upadá v zapomnění. Hodně mužů nadává na zlatokopky, ale když kolem nějaké projdou, otočí se za ní.
Mohu tedy vinit ženy, které se o sebe starají za účelem získání finanční jistoty v životě? Není to spíš vina společnosti? Mužů, kteří dávají přednost vizuální kráse před tou vnitřní, která má smysl pouze v dlouhodobých vztazích? Není to spíš vina mužů, kteří jsou často schopni obětovat dlouhodobý vztah pro chvíli rozkoše a bláznivého pocitu, díky kterému cítí, že jsou živí?
Krása ženy je relativní. Pro mého dědečka byla má babička i po 60 letech manželství ta nejkrásnější žena pod sluncem. Vždy když jsem byl u nich na návštěvě, zahrnoval ji komplimenty a dával jí znát, že je pro něj žena číslo jedna. Někdy mi to přišlo úsměvné, ale když se teď kouknu zpátky, bylo to nejúžasnější, co si v souvislosti s ním pamatuji.
Jelikož i já žiju v dnešním světě, nemohu říct, že se nikdy za cizí ženou neotočím. Ano, jsem pouze muž, který je hnán dnešní dobou. Něco ovlivnit nemohu (nebo jen velmi stěží). Něco ale ovlivnit mohu a pokud opravdu myslím vážně ta slova, které své manželce tak rád říkám, tak bych pro to měl udělat víc, než obvykle dělávám.
